JARO, přeji Vám všem krásný 1.jarní den, plný úsměvů a sluníčka.

Začalo astronomické jaro 🌱☀️💚

Stalo se tak šest minut po čtvrté hodině ranní, kdy stanul přesně nad zemským rovníkem střed slunečního kotouče a nastala jarní rovnodennost. Datum jarní rovnodennosti nejčastěji vychází na 20. března. Dříve to bylo často 21. března, ale v 21. století to bylo naposledy v roce 2011. Znovu bude 21. březen uveden jako začátek jara v roce 2102.

5.neděle postní, zvaná smrtná

Postní neděle – 5. Smrtná
Pátou postní nedělí je neděle zvaná “Smrtná” nebo také “Smrtelná”. V ten den vynášeli lidé ze vsi slaměnou “smrt, Mařenu, Mořenu, Mařanu, smrtholku”, loutku oděnou do ženských šatů. Šlo vlastně o slaměnou figurínu, ověnčenou hadříky a stužkami a nastrčenou na tyč. Za vsí ji vhodili do vody, zpět do vsi se vraceli se zeleným stromkem a chodili od domu k domu, přičemž si hlasitě prozpěvovali.
Vynášení smrti je zvykem, který pochází z pradávných dob pohanských. Díky řadě církevních zákazů v dřívějších dobách, už tento zvyk v některých oblastech Čech téměř zanikl, ale na Moravě se naštěstí udržel do dnešních dnů ve své starobylé a téměř nezměněné podobě, s mnoha popěvky. Dodnes se tam, kde se vynášení smrti drží, věří tomu, že z toho domu, z kterého by se chlapec nezúčastnil tohoto obřadu, by někdo do roka vážně onemocněl či dokonce zemřel. Někde chodívají chlapci se “Smrťákem” a děvčata s “Morenou”.
Na východní Moravě vynášejí “Mařenu” v neděli Smrtnou a “Nové léto” přinášejí až příští neděli.
Na Zábřežsku chodí děvčata už týden před Smrtnou nedělí po dědině a prosí o trochu hrachu na “pučálku”, která je nejdůležitějším pokrmem na hostině, kterou děvčata po vynesení smrti vystrojují.
V Čechách se, podobně jako na Moravě, upravuje smrtka ze slámy, hadříků a pentlí. Házejí jí do vody, ze skály, někdy jí zahrabou i do země a utíkají pryč. Kdo by zůstal při útěku hodně pozadu, nebo by snad při útěku upadl, ten do roka zemře.
“Líto” je malý smrček, na němž jsou zavěšeny všelijaké ozdoby: pestré papírové věnce, kytičky, obrázky svatých, různobarevné pentličky, malovaná i bílá vyfouknutá vejce čili poucha. S takto okrášleným “lítem” chodívají děti po koledě.
Na Bydžovsku dávali v některých domácnostech na Smrtelnou neděli do každého okna kousek lnu, aby v tomto roce nikdo nezemřel.

Popeleční středa

Na Popeleční středu se po čtení evangelia žehná popel a přítomným se jím dělá na čele znamení kříže. Popel symbolizuje obrácení. Má nám připomínat, že jsme prach a v prach se obrátíme, jak zní stará formule při udělování popelce. 

Popele se dříve užívalo i jako čisticího prostředku. Toto znamení nás tedy vybízí, abychom vstoupili do postní doby vědomě a prožívali ji jako čas vnitřního očišťování. Máme zapotřebí důkladně pročistit všechno, co se za celý rok proplížilo do našeho srdce a poskvrnilo je.

Chlebíčková veka

Dneska jsem zkoušela upéct chlebíčkovou veku podle rcp. Laďky Něgrešové a je opravdu rychlá, teda kromě toho kynutí, žádná práce a cena oproti obchodu poloviční.

Jak na to:

do mísy dáme:

250ml vlažného mléka, 2 lžičky cukru a půl kostky droždí, /nebo celý sáček sušeného, ale na pečivo je čerstvé lepší/ necháme vzejít kvásek

45dkg mouka hladká

2 lžičky soli

5dkg rozpuštěného másla

Zaděláme těsto, necháme 45 minut kynout, pak vyválíme placku, srolujeme veku a necháme opět 45-60 minut kynout, potřeme vejcem s vodou.

Pečeme na 180C cca 30-35 minut, dle požadované barvy. Chladne na mřížce.

Dnes je svátek Tří králů…

Svátek Tří králů je jakýmsi vyvrcholením Vánoc. Připomíná legendu o příchodu tří králů (mudrců) do Betléma, kteří se přišli poklonit Ježíškovi a přinesli mu dary – zlato, kadidlo a myrhu. Na památku této události tak 6. ledna obcházejí koledníci v dlouhých bílých košilích a s papírovými korunami na hlavách domácnosti a svěcenou křídou píšou na jejich dveře známou zkratku K † M † B s letopočtem. Christus Mansionem Benedicat, což v překladu znamená Kriste, požehnej toto obydlí. Plusy mezi písmeny jsou tři kříže. Toto požehnání má pak domácnosti přinést štěstí a chránit její obyvatele před nemocemi a vším špatným. V současnosti již tato tradice není tak častá, v minulosti však bylo se svátkem Tří králů spojeno zvyků mnohem víc. Věštila se budoucnost jako na Štědrý den, pevné zdraví měla zaručit ledová koupel a pekl se také speciální koláč ve tvaru kruhu z mazancového těsta, do nějž hospodyně zapékala vždy minci. Ten, kdo ji našel, se stal králem a mohl pokropit dům svěcenou vodou a napsat na dveře již zmiňovaná písmena s křížky.