Velký pátek je dnem, který připomíná ukřižování a smrt Ježíše Krista. Vzhledem k těmto tragickým a smutným událostem se mu někdy říká též Žalostný pátek nebo Bolestný pátek.
Jedná se o šestý a tím pádem předposlední den Svatého týdne, zároveň je to součást velikonočního tridua.
Vzhledem k významnosti tohoto dne se s ním pojí mnoho křesťanských tradic a rituálů. Oltáře v kostelích jsou zbaveny veškeré výzdoby, nehrají varhany a konají se bohoslužby, které mají tři části.
V té první se čtou tzv. pašije, které vyprávějí o utrpení Ježíše Krista. Poté dochází k uctívání kříže, před nímž věřící postupně poklekají nebo jej líbají a nakonec probíhá svaté přijímání eucharistie posvěcené na Zelený čtvrtek.
Bohoslužby probíhají od tří hodiny odpoledne, protože to je dle historických pramenů čas, kdy Ježíš zemřel. Mnozí křesťané drží půst, během nějž nejedí žádné maso.
Co se nesmí na Velký pátek?
Kromě zvyků náboženských je s pátkem před Velikonocemi spojeno i mnoho tradic světských. Některé zvyky byly jen místní, jiné se dodržovaly všude.
Pátek před Velikonocemi je plný zákazů. V první řadě se nesmělo nijak pracovat se zemí, například orat, kypřit půdu nebo ji okopávat.
Kromě toho se nemělo nic půjčovat, aby půjčenou věc neomámily magické síly vystupující tento den na povrch, a nesmělo se ani prát. Proč? Protože by se prý pralo v Ježíšově krvi. V tento den hospodyňky ani nevařily, nepekly a nezametaly. Hrozilo by totiž, že z domu vymetou štěstí.