Velký pátek

Velký pátek je dnem, který připomíná ukřižování a smrt Ježíše Krista. Vzhledem k těmto tragickým a smutným událostem se mu někdy říká též Žalostný pátek nebo Bolestný pátek.

Jedná se o šestý a tím pádem předposlední den Svatého týdne, zároveň je to součást velikonočního tridua. 

Vzhledem k významnosti tohoto dne se s ním pojí mnoho křesťanských tradic a rituálů. Oltáře v kostelích jsou zbaveny veškeré výzdoby, nehrají varhany a konají se bohoslužby, které mají tři části.

V té první se čtou tzv. pašije, které vyprávějí o utrpení Ježíše Krista. Poté dochází k uctívání kříže, před nímž věřící postupně poklekají nebo jej líbají a nakonec probíhá svaté přijímání eucharistie posvěcené na Zelený čtvrtek.

Bohoslužby probíhají od tří hodiny odpoledne, protože to je dle historických pramenů čas, kdy Ježíš zemřel. Mnozí křesťané drží půst, během nějž nejedí žádné maso.

Co se nesmí na Velký pátek?

Kromě zvyků náboženských je s pátkem před Velikonocemi spojeno i mnoho tradic světských. Některé zvyky byly jen místní, jiné se dodržovaly všude.

Pátek před Velikonocemi je plný zákazů. V první řadě se nesmělo nijak pracovat se zemí, například orat, kypřit půdu nebo ji okopávat.

Kromě toho se nemělo nic půjčovat, aby půjčenou věc neomámily magické síly vystupující tento den na povrch, a nesmělo se ani prát. Proč? Protože by se prý pralo v Ježíšově krvi. V tento den hospodyňky ani nevařily, nepekly a nezametaly. Hrozilo by totiž, že z domu vymetou štěstí.

JARO, přeji Vám všem krásný 1.jarní den, plný úsměvů a sluníčka.

Začalo astronomické jaro 🌱☀️💚

Stalo se tak šest minut po čtvrté hodině ranní, kdy stanul přesně nad zemským rovníkem střed slunečního kotouče a nastala jarní rovnodennost. Datum jarní rovnodennosti nejčastěji vychází na 20. března. Dříve to bylo často 21. března, ale v 21. století to bylo naposledy v roce 2011. Znovu bude 21. březen uveden jako začátek jara v roce 2102.

5.neděle postní, zvaná smrtná

Postní neděle – 5. Smrtná
Pátou postní nedělí je neděle zvaná “Smrtná” nebo také “Smrtelná”. V ten den vynášeli lidé ze vsi slaměnou “smrt, Mařenu, Mořenu, Mařanu, smrtholku”, loutku oděnou do ženských šatů. Šlo vlastně o slaměnou figurínu, ověnčenou hadříky a stužkami a nastrčenou na tyč. Za vsí ji vhodili do vody, zpět do vsi se vraceli se zeleným stromkem a chodili od domu k domu, přičemž si hlasitě prozpěvovali.
Vynášení smrti je zvykem, který pochází z pradávných dob pohanských. Díky řadě církevních zákazů v dřívějších dobách, už tento zvyk v některých oblastech Čech téměř zanikl, ale na Moravě se naštěstí udržel do dnešních dnů ve své starobylé a téměř nezměněné podobě, s mnoha popěvky. Dodnes se tam, kde se vynášení smrti drží, věří tomu, že z toho domu, z kterého by se chlapec nezúčastnil tohoto obřadu, by někdo do roka vážně onemocněl či dokonce zemřel. Někde chodívají chlapci se “Smrťákem” a děvčata s “Morenou”.
Na východní Moravě vynášejí “Mařenu” v neděli Smrtnou a “Nové léto” přinášejí až příští neděli.
Na Zábřežsku chodí děvčata už týden před Smrtnou nedělí po dědině a prosí o trochu hrachu na “pučálku”, která je nejdůležitějším pokrmem na hostině, kterou děvčata po vynesení smrti vystrojují.
V Čechách se, podobně jako na Moravě, upravuje smrtka ze slámy, hadříků a pentlí. Házejí jí do vody, ze skály, někdy jí zahrabou i do země a utíkají pryč. Kdo by zůstal při útěku hodně pozadu, nebo by snad při útěku upadl, ten do roka zemře.
“Líto” je malý smrček, na němž jsou zavěšeny všelijaké ozdoby: pestré papírové věnce, kytičky, obrázky svatých, různobarevné pentličky, malovaná i bílá vyfouknutá vejce čili poucha. S takto okrášleným “lítem” chodívají děti po koledě.
Na Bydžovsku dávali v některých domácnostech na Smrtelnou neděli do každého okna kousek lnu, aby v tomto roce nikdo nezemřel.

Popeleční středa

Na Popeleční středu se po čtení evangelia žehná popel a přítomným se jím dělá na čele znamení kříže. Popel symbolizuje obrácení. Má nám připomínat, že jsme prach a v prach se obrátíme, jak zní stará formule při udělování popelce. 

Popele se dříve užívalo i jako čisticího prostředku. Toto znamení nás tedy vybízí, abychom vstoupili do postní doby vědomě a prožívali ji jako čas vnitřního očišťování. Máme zapotřebí důkladně pročistit všechno, co se za celý rok proplížilo do našeho srdce a poskvrnilo je.

Chlebíčková veka

Dneska jsem zkoušela upéct chlebíčkovou veku podle rcp. Laďky Něgrešové a je opravdu rychlá, teda kromě toho kynutí, žádná práce a cena oproti obchodu poloviční.

Jak na to:

do mísy dáme:

250ml vlažného mléka, 2 lžičky cukru a půl kostky droždí, /nebo celý sáček sušeného, ale na pečivo je čerstvé lepší/ necháme vzejít kvásek

45dkg mouka hladká

2 lžičky soli

5dkg rozpuštěného másla

Zaděláme těsto, necháme 45 minut kynout, pak vyválíme placku, srolujeme veku a necháme opět 45-60 minut kynout, potřeme vejcem s vodou.

Pečeme na 180C cca 30-35 minut, dle požadované barvy. Chladne na mřížce.

Dnes je svátek Tří králů…

Svátek Tří králů je jakýmsi vyvrcholením Vánoc. Připomíná legendu o příchodu tří králů (mudrců) do Betléma, kteří se přišli poklonit Ježíškovi a přinesli mu dary – zlato, kadidlo a myrhu. Na památku této události tak 6. ledna obcházejí koledníci v dlouhých bílých košilích a s papírovými korunami na hlavách domácnosti a svěcenou křídou píšou na jejich dveře známou zkratku K † M † B s letopočtem. Christus Mansionem Benedicat, což v překladu znamená Kriste, požehnej toto obydlí. Plusy mezi písmeny jsou tři kříže. Toto požehnání má pak domácnosti přinést štěstí a chránit její obyvatele před nemocemi a vším špatným. V současnosti již tato tradice není tak častá, v minulosti však bylo se svátkem Tří králů spojeno zvyků mnohem víc. Věštila se budoucnost jako na Štědrý den, pevné zdraví měla zaručit ledová koupel a pekl se také speciální koláč ve tvaru kruhu z mazancového těsta, do nějž hospodyně zapékala vždy minci. Ten, kdo ji našel, se stal králem a mohl pokropit dům svěcenou vodou a napsat na dveře již zmiňovaná písmena s křížky.