Rubrika: VELIKONOCE

Na dnešek připadá Květná neděle, kdy si křesťané připomínají vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. V tento den se v  českých kostelech před mší světí kočičky a jiné zelené větvičky symbolizující palmové ratolesti, jimž byl Ježíš v Jeruzalémě vítán. Květnou nedělí začíná pašijový týden, který směřuje k hlavním svátkům církevního roku, Velikonocům.

 

Bílá sobota

Den zmatku a ticha. Ježíšovi učedníci byli v tento den konfrontováni s tvrdou realitou Ježíšovy smrti, nejistoty a jistě i zoufalství. Po celý den se nekonají žádné liturgické obřady. Po západu slunce (tj. v sobotu večer) začíná velikonoční bdění (vigilie), a tím začíná slavnost Kristova vzkříšení. Název Bílá sobota pravděpodobně pochází od bílých křestních rouch křtěnců, kteří přijali křest právě o Velikonoční noci (vigilii).

Tradiční velikonoční beránek podle našeho rodinného receptu, /recept je viz mňamky ..moučníky/ taktéž mazance dle maminčiného receptu a velikonoční hrudka se dělá z 1 litru mléka a 10 celých vajec. Mléko se dá vařit, přisolí se a přidají se vejce, stále mícháme, až se začnou vajíčka srážet, připravíme si síto do kterého dáme bílou utěrku a necháme pomalu odkapávat, tvarujeme do tvaru hrudky a uvážeme nahoře a necháme pověšené vychladnout. Podává se tradičně se šunkou, klobásou, červenou řepou.

Velký pátek byl dnem hlubokého smutku. Na památku smrti Ježíše Krista se dodržoval přísný půst – do syta se věřící nají jenom jednou, nejí se maso, někde ani vejce a mléčné výrobky…
Na polích se tento den nepracovalo (nesmělo se hýbat zemí) a nesmělo se prát prádlo (jinak by se zabarvilo krví). Na Velký pátek se lidé myli pro zdraví, omývala se zvířata a vykrápěl se chlév.
V tento den se otevírala zem, ukázala své poklady, děly se zázraky…

Velikonoce

Velikonoce patří mezi nejoblíbenější svátky ve velké části světa. Jsou to svátky jara, které oslavují probouzení přírody, její plodnost, naději a lásku. Velikonoční zvyky a tradice se lišily vesnici od vesnice a dřív probíhaly během velikonoční ho období, které trvalo šest neděl. Jejich úkolem bylo zbavit se všeho starého, očistit domácnost i tělo od chorob, připravit se na znovuzrození přírody.

 

Původ velikonočních svátků

Velikonoce jsou nejvýznamnějšími křesťanskými svátky. Mají připomínat zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které mělo nastat tři dny po jeho ukřižování. Velikonoce jsou svátkem pohyblivým, který připadá každý rok na jiné datum – na neděli následující po prvním jarním úplňku. Pokud první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Pondělí velikonoční podle těchto pravidel tak může připadnout na den v rozmezí od 23. března do 26. dubna.

 

Pašijový týden

Poslední týden dlouhého postního období připomíná utrpení Ježíše Krista a každý den má své pojmenování:

Modré pondělí – v kostelech se vyvěšovaly modré látky

Šedivé úterý – hospodyňky vymetaly pavučiny a uklízely

Škaredá (černá ) středa – vymetaly se komíny a kdo se mračil, tak mu to zůstalo každou středu v roce, v tento den zradil Jidáš Ježíše.

Zelený čtvrtek – v tento den by se měla jíst zelená jídla (špenát, kopřivy, řeřicha apod.), aby byl člověk zdravý, zvony „odlétají do Říma“ a vesnicemi obcházejí až do soboty „klapači“, chlapci s řehtačkami a klapači.

Velký pátek – je dnem smutku, protože Ježíš byl vyslýchán, odsouzen a ukřižován. V některých městech se hrají pašijové hry. Podle starobylých pověr se v těchto dnech otvírala země s poklady, nesmělo se orat a kopat na poli, nepralo se prádlo.

Bílá sobota – den, kdy byl Ježíš ukládán do hrobu. Doma se bílilo, vařily a pekly se obřadní pokrmy, pekly se mazance a beránci, muži a chlapci pletli pomlázky, zdobila se vajíčka.

Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) je největším svátkem celého liturgického roku. Jedly se pokrmy posvěcené v kostele a každý, kdo do domácnosti přišel, musel být takovým jídlem obdarován.

Velikonoční (Červené) pondělí je dnes nejoblíbenějším dnem hlavně mužů. V tento den se mělo darovat červené vejce a dívka měla být vyšlehána, aby byla celý rok zdravá.