Velikonoce jsou pro křesťany největšími svátky, připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Mnohé velikonoční zvyky a tradice ale pocházejí i z předkřesťanských dob. Víte, jaké jsou nejznámější a kde se vzaly.
Velikonoce nejsou jen křesťanské svátky, jejich tradice vyrůstají ze starších židovských i pohanských zvyků. Oslavovala se smrt zimy, příchod jara a nový život. Jaké jsou v současné době nejčastější velikonoční tradice a zvyky?
Pašijový týden
Svatý týden předchází Velikonoční neděli. Začíná Květnou nedělí a křesťané si během něj připomínají poslední dny Ježíšova pozemského života. Jeho hlavním motivem jsou pašije (z latinského passio – utrpení), které připomínají Ježíšovo umučení.
Každý den Svatého týdne má svoji barvu a také se s ním pojí zvyky. Víte, co dělat například o Škaredé středě nebo na Zelený čtvrtek?
Velikonoční vajíčka
Vejce je nejdůležitější symbol Velikonoc, a to v pojetí křesťanském i pohanském. Symbolizuje zrození a nový život, koloběh života a smrti, znovuzrození a také hrob Ježíše Krista. K vajíčkům neodmyslitelně patří i kuřátka, která značí nový život i jarní svěžest.
Zdobené vejce se nazývá kraslice. Vejce se zdobila již ve starověku, používala se nejčastěji červená barva, která symbolizovala krev Krista. Barvení mělo i praktický význam, lépe se tak poznala vejce vařená od syrových. Vařená vejce byla určena pro koledníky, vyfouknuté ozdobené vejce pak bylo nejčastější součástí velikonoční výzdoby.
Beránek
Vedle barevných vajíček je v mnohých domácnostech na stole ještě velikonoční beránek. Beránek je symbol čistoty, nevinnosti a poslušnosti. Beránkem izraelité o Pesachu uctívali památku vysvobození z egyptského otroctví. Jako obřadní pokrm je znám už od středověku, i když se neví, jestli šlo o beránčí maso, nebo moučník. Beránkem božím je označován i Ježíš Kristus, který se obětoval pro spásu světa.
Mazanec a jidáše
Stejně jako k Vánocům vánočka patří k Velikonocům mazanec. Připravuje se z vánočkového těsta, původně se ale pekl slaný, nikoliv sladký jako dnes. Jeho tvar měl symbolizovat slunce, na vrchu se dělal symbolický kříž. Pekl se buď na Bílou sobotu, nebo na Boží hod velikonoční, důležité ale bylo, že spolu s beránkem a dalšími velikonočními dobrotami se nechával světit. V některých krajích se svěcené jídlo snědlo vestoje v kostele, jinde jím hospodář podělil rodinu a návštěvy, část dal zahradě a studni, aby byla úroda a voda.
Řehtačky
Středa je den, kdy podle historie Jidáš zradil Ježíše. Na Zelený čtvrtek pak přestávají zvonit zvony, říká se, že odlétají do Říma pro požehnání a vracejí se až v sobotu večer, aby stihly zvěstovat zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Zvony a varhany pak na vesnicích nahrazoval zvuk řehtaček. V některých krajích se nechodí na koledu v pondělí, ale právě ve čtvrtek nebo na Bílou sobotu. Chlapci s řehtačkami se zastaví u každé chalupy a za říkačku o zradě Jidáše dostávají vejce, sladkosti či peníze.
Koleda a pomlázka
Tradice pletení pomlázky a šlehání dívek sahá až do středověku. Chlapci a muži o Velikonočním pondělí obcházejí dívky a ženy a vyšleháním pružnými a mladými proutky jim předávají zdraví a krásu a celkově je „pomlazují“. Odtud tedy pomlázka. Od žen dostávají na oplátku na pomlázku pentle různých barev, vajíčka, sladkosti a někde i alkohol. V některých oblastech chlapci polévali děvčata vodou, jinde to bylo naopak.